Lukáš Dohodil vede v Campiri hned několik úspěšných projektů. Někoho překvapí, že než se zcela ponořil do byznysu s obytnými auty, vystudoval herectví na brněnské JAMU. Pokud jste ještě neslyšeli o Campiri Servisu, Campiri půjčovně nebo o nové službě Sdílení bez starostí, v rozhovoru s Lukášem se o tom vše podstatné dozvíte. A taky o tom, jak se tyto projekty dají inovovat nebo kam Lukáš rád cestuje.
1) Proč nebudeš nikdy herec?
Dobrá otázka na začátek... Protože jsem z rodiny, kde můj otec, můj děda i moje máma jsou podnikatelé. A kvůli tomu jsem cítil, už když jsem byl na škole, že mě to táhne tímhle směrem. Když jsme byli v prváku na škole, tak jsem byl hrozně spokojenej, protože jsme tam měli hodně praxe. Hodně jsme se učili pracovat s emocemi a s energiemi. Já jsem jinak hodně racionální člověk, tabulkář, mám rád Excel a ta škola mě naučila tu druhou stranu mince – být empatický k lidem, pracovat s emocemi a všímat si například postoje těla. A to mi přišlo super a hrozně mě to bavilo. Potom přišla praxe, kde jsme se dostali do toho divadelního prostředí, a tehdy jsem zjistil, že to není svět pro mě. Ale jsem za tu školu vděčnej.
2) Takže by sis teď vybral stejně, studoval bys herectví, ne business?
Kdybych byl na začátku a měl bych si vybrat ekonomku, kam mě můj táta nechtěl pustit, nebo JAMU, tak bych si vybral znovu JAMU. Protože JAMU mi dala hodně soft skills a zkušeností pro jednání a práci s lidmi. To jsou schopnosti, které trvá dlouho získat. A já jsem měl čtyřletej tvrdej trénink na soft skills do podnikání, které si myslím, že jsou moje velká přidaná hodnota. To, že jsem neuměl udělat byznys plán, tak to jsou hard skills, který si myslím, že se dají naučit relativně rychle. Respektive je to o tom, že makáš a učíš se a máš zájem se učit. A já ten zájem mám a jsem pracovitej, takže jsem se ty základní věci doučil.
3) V Campiri jsi na pozici fleet director a děláš toho mnohem víc. Popíšeš nám svoji práci a projekty, které vedeš?
Fleet director není úplně přesné. Já jsem začínal jako Head of rentals. A v té době jsme řešili, že bychom postavili půjčovnu a že by Campiri mělo i vlastní auta. Ta půjčovna vznikla jako reakce na to, že jsme neměli dostatek aut na webu a viděli jsme vysokou poptávku a malou nabídku. A to jak u nás na webu, tak i na celém trhu. A věděli jsme, že potřebujeme dostat do České republiky auta, abychom byli schopni uspokojit poptávku v hlavní sezóně. To je důvod, proč jsme začali budovat pomalu náš fleet – půjčovnu. První rok jsme měli 12 aut, další rok jsme jich měli, tuším, 28, teď jich máme necelých 60. A příští rok bychom chtěli mít mezi 90 a 100 auty.
A tehdy jsem byl tedy na pozici Head of rentals, to znamená, že jsme měli prostor v Praze-Chuchli a museli jsme tam dát všechno dohromady. Byl jsem tam sám, dělal všechno, chystal jsem auta atd. Potom přišel první brigádník a následně první zaměstnanec. Postupně to rostlo a já už jsem po prvním roce viděl, že ztrácíme hodně peněz na servisu, a přišel nápad postavit Campiri servis. Nic jsem o tom sice nevěděl, ale s Lukášem Janouškem jsme se domluvili, že to zkusím napočítat. Tak jsem začal obvolávat servisy, ptal jsem se na marže a postupně jsem vytvořil plán, který jsem odprezentoval Lukášovi a za který jsem byl schopnej se postavit. A tam jsme si řekli OK, jdem do toho. Já jsem začal shánět první lidi. Tak jsme postavili náš servis, který spadá pod strukturu Boomcampers a ve kterém je dnes pět mechaniků, přijímací technik a head of service. Takže sedm lidí a zbytek je potom v Boomcampers v own fleetu. A teď vzniká nový prodejní a nákupní tým, který by měl řešit svůj dealership a měl by zaštiťovat značky.
Takže zkráceně: Já jsem fleet director, ale dneska spadá pod celej fleet Campiri (půjčovna), Campiri servis a nový tým, který teď vzniká, a to je nákup a prodej obytných aut a taky nově vznikající služba Sdílení bez starostí.
Přečtěte si také
Představujeme vám Campiri servis!
4. Takže půjčovna vznikla jako reakce na nedostatek aut na českém trhu a Campiri servis byla reakce na potřeby našeho fleetu.
U Campiri servisu, tam to byla čistě reakce na náš fleet a zároveň jedna důležitá věc k tomu. Věděli jsme, že nabízíme soukromým majitelům a půjčovnám služby, jako je peer to peer, a když u nás sdílí svoje auta, tak je potřebují taky servisovat. A někdy, když se něco stane v hlavní sezóně, tak potřebují rychlej servis. U nás jsme v sezóně schopni udělat servis třeba během jednoho týdne tam, kde bys čekala měsíc nebo měsíc a půl. V Campiri servisu navíc naše zákazníky a partnery prioritizujeme a mají u nás slevu 10 % na veškerý servis.
5. Můžeš přiblížit službu Sdílení bez starostí?
Sdílení bez starostí je služba peer to peer, ale bez starostí – to znamená, že máš vlastní auto, dáš ho k nám a my se o něho staráme, servisujeme ho, chystáme ho, předáváme ho. A tobě měsíčně chodí peníze, a kdykoliv chceš a to auto je volný, tak si ho můžeš vzít a můžeš ho používat. Vzniklo to ze tří důvodů.
První důvod byl ten, že jsme se setkali s lidmi a je jich vlastně většina, kteří se nebojí svý obytný auto půjčit, ale vadí jim, že to auto musí chystat, předávat. Že jim ho někdo cizí hodí na pozemek, protože ti majitelé obytných aut jsou většinou majetnější a mají strach o svoje soukromí, ale zároveň se jim nechce to auto chystat, umývat, neustále dokola řešit problémy. Takže tohle je první vrstva klientů, lidé, kterým dává smysl, aby si koupili auto, nebo mají svoje auto. Dají ho k nám a nemusí se o nic starat. Umíme to prvotřídně půjčovat, předávat lidem a majitelé jsou spokojení. A pokud se klient Sdílení bez starostí nakonec rozhodne, že to auto už nechce a že ho máme prodat, tak to jde potom do třetího týmu, který ho na konci prodá. Takže to má úplně bez starostí, proto tuto službu takto nazýváme.
Druhá možnost je klient, který nemá na to auto peníze. Obytná auta se dnes neustále zdražují. Příkladem je klient, který si sice nemohl dovolit koupit Adrii, ale tím, že to auto potom pronajímá na Campiri, si zaplatí splátky a pojištění + tomu klientovi je něco zbude. Takže mu to dovolí mít auto v uvozovkách zdarma a jeho vysněnou značku, která je dražší, než si mohl dovolit. Může to auto nechat u nás a kdykoliv chce, tak si vyrazí. A když to auto nevyužívá, tak mu to vydělává peníze. To je druhá skupina lidí – lidi, kteří si nemůžou dovolit obytné auto a chtějí ho.
Třetí skupina jsou potom lidé, kteří si nechtějí koupit obytné auto svoje, protože ví, že ho neužijí. Průměrný majitel obytného auta v Evropě tři týdny v roce jezdí a zbytek auto stojí. A my jsme se potkali na výstavách s mnoha lidmi, kteří si nechtějí koupit obytné auto jenom proto, že ví, že ho nevyužijí. A tenhle produkt jim nabízí možnost vybrat si obytné auto, jaké chtějí, a my zařídíme to, že to auto bude utilizované, že jim bude vydělávat peníze, bude se splácet a oni si ho můžou kdykoliv vzít.
6) Má Sdílení bez starostí už klienty?
Je to novej produkt. My jsme to ještě úplně nerozjížděli a drželi to relativně pod pokličkou. Máme tam nějakých 9 aut, který jsme tam dostali jenom tím, že si lidi navzájem povídali. Příští rok chceme spustit nějakou akci a nabrat 30 až 50 aut do fleetu přímo ze Sdílení bez starostí.
7) Co je pro tebe jako manažera servisu a půjčovny zásadní?
V půjčovně i v servisu dáváme velký důraz na customer journey. Je to něco, co mě naučil Lukáš Janoušek, je to pro mě extrémně důležitá věc. Aby customer journey klienta byla naprosto skvělá od toho, že vidí náš web, po to, kdy nám vrací auto a my jemu vracíme kauci. Náš cíl je, aby klienti měli fakt nádhernej zážitek. Platí za ta auta dost peněz a my chceme, aby od momentu, kdy si ho objednali, po chvíli, kdy ho vrátí, byli opravdu spokojení. Proto náš tým školíme na to, aby uměl reagovat včas, aby měl znalosti o autech. Když předáváme auto klientovi, chceme odbourat všechny pocity strachu. Snažíme se, aby tam byla malinko sranda, abychom zabavili děti, zatímco předání probíhá. Chceme, aby měli pocit, že jsme taková rodina, že za nimi kdykoliv stojíme. Aby od nás odjížděli zrelaxovaní, i když řídí auto poprvé. Takže customer journey je number one.
To, že máme dobře vybavená auta, je číslo dvě. A to, že máme auta v dobrým stavu a snažíme se mít nejetý fleet, radši novější auta než starší, to je číslo tři. To, že máme většinou dobrý pozice v rámci Prahy, to, že klienti nemusí jezdit daleko, to je asi číslo čtyři. Nechci to úplně číslovat, není to podle pořadí priorit, ale to, co mě napadá. Vyplácí se nám investovat relativně dost peněz do customer care, protože se nám hodně lidí vrací a jsou z toho nadšení. A dobře nás hodnotí a povídají si mezi sebou.
Vybírejte z nabídky aut:
8) A v servisu?
A o to více v servisu, kde vidíme velký potenciál. Protože firmy, které fungují v tomhle segmentu, jsou hodně offline, dlouho se nikam neposouvaly. Jsou to většinou monopoly, které tady už jsou dlouho, nechtějí se hýbat dopředu a líbí se jim to, jak to mají nastavené. Nás neberou jako ohrožení, což se mi strašně líbí, protože nám dávají prostor pro to, abychom zkoušeli nové věci. Jsem přesvědčený, že jsme nejmladší servisní tým v České republice. Opravdu se pohybujeme kolem 30 roků, všichni i včetně mechaniků, přestože máme mechaniky, za jejichž školení jsme utratili hodně peněz, kteří mají roky zkušeností. A mně by se líbilo, kdyby k nám přijel člověk servisovat auta a měl pocit, jako když přijel do servisu Porsche.
9. Výsledek této snahy je nakonec vidět na Google recenzích. Campiri má 4,9 na Googlu a servis má 5 hvězd.
Je to tak, ale ten focus je na to, abychom měli radši tři pobočky se 4,8 nebo 4,9 než jednu pobočku s 5. Já jsem kluky naučil si to hodnocení hlídat a jsem na to pes od prvního dne, kdy jsem v Campiri. A fakt mi na tom extrémně záleží, protože i já se tím řídím, i když chodím do restaurací a podobně. A vím, že to je velká velká vizitka a že stačí jeden člověk a zničí ti celou firmu. Já jsem se dostal do fáze, kdy jsem kluky tak vyhecoval, že měli strach už ty projekty posouvat dopředu. Protože se tak báli, že přijde někdo, kdo bude špatně hodnotit servis, nebo se stane cokoliv, že jsme tu myšlenku těch 5,0 a skvělýho hodnocení upravili na to, že je lepší mít 3 pobočky a 4,9 nebo 4,8 než 1 pobočku 5,0. A je to kvůli tomu, že oni kvůli tomu nespali.
10) Zdálo se jim Google reviews?
Ano.
11) Kde jako člověk z úplně jiného oboru bereš inspiraci k tomu, jak projekty dělat inovativně, a hlavně – jako docílit toho, aby to fungovalo?
Třeba u Porsche, u BMW. Můj tatík má sportovní auta, která tam vozí, a teď přebíral nový auto třeba v Porsche. A tam jsem jel jenom kvůli tomu, abych viděl, jak ten proces probíhá. A samozřejmě mě automotiv baví obecně. Mám vášeň pro cestování a pro auta. A vždycky říkám – karavany jsou skvělá kombinace, akorát kdyby byly nižší a měly silnější motory, tak by mě to asi bavilo ještě víc. (smích)
Ale samozřejmě se inspiruju od větších firem, který u nás fungujou. A my máme v Čechách to štěstí, že automotiv osobních aut je strašně posunutý dopředu, je tady už přes sto let. Karavany jsou pořád nový segment a my, když se chceme inspirovat, tak se můžeme inspirovat u těch velkých firem, který jsou tady dlouho. Například Mercedes, BMW nebo Porsche. A můžeme to implementovat do našich poboček. Samozřejmě jsou tu velcí evropští hráči v obytných autech jako Freeway campers či Road surfer. Nejlepší nápady přicházejí na základě nějakých inspirací, ať už je to konkurence, ať už je to stejný průmysl, ale jiné odvětví, nebo ať je to jenom nápad.
Přečtěte si také
Manažer Campiri půjčovny Bob Lucák: Naším cílem není jen půjčovat obytná auta
12) Jaké kroky v rámci inovací servisu i půjčovny plánujete?
Tenhle rok jsme v půjčovně udělali relativně velkej krok. Konečně jsme se zcela zbavili papíru v rámci ekologie a dneska už funguje všechno přes tablet. Bohužel nemáme pořád vlastní software, ale vymysleli jsme si to přes Excel tabulky. Dokonce dneska už to funguje na tlačítko, že přijde klientovi e-mailem vyplněná smlouva, kterou podepsal prstem na tablet. To je jeden velký krok. A samozřejmě ten proces, že klient si objedná auto přes web Campiri, je kompletně celý online. Když klient vrací auto, tak už je taky online. V tu chvíli už vytahujeme znovu tablet a podepisujeme papíry v tabletu. Často voláme lidem, v kolik hodin si přijedou pro auto. Tohle všechno jde udělat v rámci rozhraní webu. Jsou další kroky, na kterých pracujeme, a chtěli bychom je mít do dvou let na webu. Ale z 80 % bych řekl, že proces předání je dneska online.
Pokud bych to přeháněl, tak samozřejmě je možnost všechna auta předtočit dopředu, předávat si auta pomocí qr kódu atd. Některé firmy už tímto způsobem fungují, ale ne v oblasti obytných aut, protože dneska pořád ještě 80–90 % klientů, kteří si půjčí auto, jsou klienti, kteří jedou poprvé, a my nabízíme tu službu. Klient má v ceně to, že s ním strávíme hodinu, hodinu a půl, kdy mu to auto konkrétně vysvětlíme. A právě tím ho zbavíme strachu z toho, že auto je větší, než čekal, než vypadá na fotce.
A co se týká servisu, tak servis je momentálně náš nejvíc offline projekt. Dneska si klient udělá poptávku přes web, přijede k nám a tam samozřejmě jedeme přes papíry. Podepíše smlouvu, že to auto tam je, vidí faktury a tak dále. A do budoucna by se mi líbila jedna věc v rámci udržování kontaktu klienta a mechanika. Často se stane, že přijede klient, který má auto za 3 miliony, a přijdou mladí kluci, kteří mu ho jdou opravit. Nasednou do něj, zajedou do servisu a ten klient ho nevidí dva týdny, dokud není to auto opravené. A chtěl bych, aby ten klient měl důvěru od začátku do konce. Proto chci do budoucna implementovat úplně nový software.
Funguje to tak, že majitel auta přijede k nám a chce udělat opravy třeba za 150 000 Kč. To auto my si vezmeme, podepíšeme všechny věci, nasedneme do něho a jedeme ho zaparkovat. Ve chvíli, kdy na něm začneme pracovat, přijde mechanik, vezme telefon a začíná natáčet video, kde klientovi ukáže, co dělá, jak oprava probíhá atd. Klientovi přijde video, kde mluví přijímací technik, který mu vše vysvětlí a ukáže přímo na jeho autě. Pokud se tam objeví nějaká práce navíc, může to klient přes aplikaci okamžitě potvrdit, pokud ji opravdu chce. A tohle dělá třeba Porsche a BMW. Vím to díky tátovi, protože tam opravoval auta. Ve chvíli, kdy jsem viděl to video, jsem se rozhodl ten software najít.
No a samozřejmě do budoucna bychom chtěli mít katalog na webu, kde si klient prostě klikne a dokáže konkrétně specifikovat, co potřebuje. A my budeme mít poptávku bez toho, abychom museli komunikovat s klientem. Rovnou mu software nabídne volnej čas, on přijede, tam si to přijímací technik převezme a samozřejmě to bude paperless. Ale to nám zabere pár let. V servisu jsou inovace ještě těžší než u půjčovny.
13) Jsme mladá krev a chceme možnost cestovat obytňáky i mladým lidem zprostředkovat. Co může Campiri nabídnout mladým cestovatelům?
V půjčovně je alfa a omega dostupnost auta, a tím nemyslím termínově, ale cenově. Spustili jsme jako první v republice Marco pola za přijatelnou cenu. V Čechách se půjčovali za 4 000 Kč na den a víc v hlavní sezoně. My jsme začali půjčovat za 2 800–3000 Kč v hlavní sezoně. Tam se vyspí čtyři lidi, takže když jedou dva páry luxusním B class Mercedesem na čtyři dny a zajedou si do Alp, tak zaplatí za dovolenou v hlavní sezóně nebo v červnu a září jen 12 000 Kč. Děleno čtyřmi lidmi jsou to 3 000 Kč za auto a Diesel bude stát každého další 1000 Kč. Když máš za 5000 Kč na čtyři dny auto na osobu a máš tam spaní pro čtyři lidi, máš tam kuchyň, můžeš ušetřit vlastně na jídle tím, že si nejíš v restauracích a můžeš třeba naložit kola do toho auta a jet do alp a jezdit.
Dále určitě to, že jsme online. Máme hezkej web, dobrou customer journey. A my auta v této kategorii – ať už vestavby, Marco polo, osobní auta se stanem nebo vestavbu, máme vždycky nějakou levnou verzi. My jsme byli ti, kdo jim to nabídl, a tím, že jsme měli dobrou customer journey na webu a v půjčovně a zbavili jsme je těch pochyb, byla tam relativně sranda, dostali k tomu ještě dárečky a udělali jsme jim fotku na polaroid, než vyjeli. Mají krásný zážitek a víme, že se vrátí příští rok, za dva roky, za tři roky znovu, a až budou mít rodinu, tak si vezmou polointegrovaný auto nebo alkovnu. Ale už s námi nějakou dobu zůstanou a jednou, až budou chtít, si koupí třeba svoje obytný auto, to snad už v tu dobu budeme mít dealerství.
14) Máš nějaké svoje oblíbené auto, které si lze na Campiri půjčit?
Tak určitě Grand Californie, je to větší než vestavba, ale pořád to není alkovna ani polointegrál. Já jsem s ní byl třeba teď v Norsku, to bylo neskutečný. Už bych něčím jiným do Norska nejel. Strašně pohodlný auto, pro dva a mimčo úplně ideálka. Má to automatickou převodovku, je to měkounký. Je velmi pohodlný na řízení a má adaptivní tempomat. Ne všechna to mají a zrovna to, se kterým jsem jel, to má. Automatický světla, automatický stěrače, ty jen točíš volantem. Žere to 9 a půl a je to opravdu skvělé.
15) Jak to vidíš ohledně směřování, co se týče nabídky aut. Chceš jít cestou levnějších aut pro menší posádky?
Chceme mít všechny kategorie a chceme nabídnout auta všem, kteří přijdou k nám na web.
16) Jaké jsou hlavní cíle do budoucna?
Určitě expanze servisu po České republice, do zahraničí to zatím úplně necítíme. A co se týká own fleetu, tak dneska už se dělíme o 1. místo největší půjčovny v Český republice a příští rok chceme být největší. A zároveň nám frčí Malaga, Atény. Chceme otevírat další pobočky po Evropě, nabízet možnost Čechům vyletět do všech poboček. Zprostředkovat jim to, že nemusí jezdit 3000 km do Španělska, aby si užili Gibraltar, ale že je tam dopravíme letadlem a všechno to, co děláme v Praze, vyřídíme na místě. A to chceme nabídnout po různých místech Evropy. A zároveň umět oslovit ty místní zákazníky a ukázat jim, že umíme dělat věci trochu jinak, že máme skvělej customer care a že se na nás můžou spolehnout.
Poslední 3 rychlé otázky:
1) Kde jsi byl naposledy obytňákem?
Nedávno jsem byl v Norsku.
2) 3 místa, co máš na bucket listu? Kam se chceš v životě podívat?
Norsko, Norsko, Norsko. Já to Norsko zbožňuju. Tak dobře. Norsko, Nový Zéland, Island. Já zbožňuju hory. Mám rád, když jsou ty země velký a plný přírody. Naopak nemám moc rád města.
3) Nejšílenější zážitek z obytňáku?
To jsem jezdil pro konkurenční firmu s obytnými auty. A jel jsem jižní Francie z Toulouse na jeden záběr do Prahy asi 22 hodin v kuse. Pospíchal jsem za bývalou přítelkyní, abych ji stihl, než odletí. 1600 km za jeden den jsem stihl.
