Článek nám poslal Radek, člen naší komunity, který chtěl motivovat ostatní kempery a sdílet s nimi informace, které získal při své cestě. Za to mu moc děkujeme. A teď už si pojďte přečíst 1. část článku o cestě obytňákem do Norska, která je plná praktických tipů a zkušeností z 16-ti denního road tripu Radka a jeho rodiny.
Text: Radek Paur
Jakým autem jsme cestovali?
Zvolili jsme jeden z největších obytňáků do 3,5 tuny – 7,3 metrů dlouhé auto s alkovnou - Sunlight A70.
Výhody auta:
- všichni tři jsme mohli ležet i přes den, aniž by byl omezen prostor v autě, kdokoliv se mohl zvednout, vyjít ven, něco si uvařit atd.
- alkovna je super prostor pro rychlý úklid ;-). Měkké a lehké věci prostě vezmete, hodíte do alkovny a jedete.
- ve třech či čtyřech můžete sedět při jídle proti sobě, aniž byste museli otáčet přední sedadla
- stejně tak můžete sedět proti sobě i při jízdě a pohodlně si povídat nebo hrát karty
Nevýhody auta:
- většina aut s alkovnou má propojenou toaletu a sprchu, výsledkem je malý záchod a malý sprchový kout
- většina aut s alkovnou má postele napříč, takže ráno či večer musí jeden druhého přelézat
- auto s alkovnou je dost vysoké, což znamená vyšší spotřebu, mírně vyšší citlivost na vítr (rozdíl ale není velký) a může se stát, že narazíte na průjezdy, které budou příliš nízké – toto se Vám s polointegrálem, který má výšku do 2,95 m, stane naprosto výjimečně
Jaká byla naše posádka?
Jsme 45 letí manželé s dospívající dcerou, máme rádi více přírodu než města, spíše samotu než hlučnou společnost, máme raději chladno a déšť než vedro a sluníčko. O cestě jsme přemýšleli přibližně půl roku, ne nějak intenzivně, ale průběžně jsme si psali, co je potřeba zařídit, sbalit a tak. Není to cestopis, itinerář ani návod, jak jet na v našich stopách. Není a nemá být. Chtěl jsem spíše motivovat kempery, kteří se chystají prvně do Norska a hledají základní informace. Cílem není dát všechny informace o cestě na zlatém podnosu, ale věřím, že v poznámkách je dostatek indicií k tomu, aby ten, který si vezme mapu, projede si virtuálně celou trasu, tak bude mít dostatek konkrétních míst, kudy projíždět a kde hledat místa k přespání.
Před cestou
Plán cesty - doporučuji nechtít vidět vše, nevzít si příliš velké sousto. Zároveň asi není dobré mít příliš detailní plán, který by člověka svazoval.
Řekli jsme si, že:
- nepojedeme výš než Trondheim, ale spíš budeme níž
- chceme vidět fjordy a hlavně vodopády
- nechceme vidět Oslo, ale Bergen a bude to jediná zastávka ve městě
A taky, že nebudeme cíleně vyhledávat profláklá místa z bedekrů. Chtěli jsme spát na divoko, v kempech výjimečně.
Jídlo na cestě
Moc jsme nevěděli, do čeho jdeme, informace byly spíše takové, že Norsko je pekelně drahé, do restaurací skoro nechodí ani Norové. Z tohoto důvodu jsme si řekli, že maximum věcí vezmeme z domova a něco případně dokoupíme. S tím, že bychom se stravovali v restauracích, jsme nepočítali.
Vzhledem k tomu, že Norsko není v EU, má své vlastní celní omezení, které se týká zejména:
- Dovozu kuřiva a alkoholu
- Dovozu masa a mléka
- Mimo to je zakázán dovoz brambor
Z cestopisů na internetu
Ze všech těch cestopisů jsem si odnesl dvě nejdůležitější věci:
- Počasí v Norsku je krušné, nestálé a velmi rozmanité v závislosti na tom, kde se člověk nachází
- Norové říkají, že neexistuje špatné počasí, jen špatné vybavení – vybavení jsme byli dobře, takže by nás norské počasí nemělo zaskočit
Oblečení
Pár poznámek k nezvyklé letní výbavě:
- Čepice a rukavice – teplota ráno byla mezi 2 a 6 stupni, nikdy ani při slunci nepřesáhla 15 stupňů
- Kromě nepromokavé bundy doporučuji i pláštěnku, když se rozprší, prší opravdu vydatně a dlouho. Každý den nám alespoň chvíli pršelo
- Kromě pohorek i holiny, pokud cestujete na divoko, budete se často pohybovat v bahně, případně prozkoumávat louže zda to bydlík projede
- Hodně náhradního oblečení – ne vše je možno do druhého dne usušit
Přečtěte si také
Naše první cesta do Norska 2. část
Vybavení obytky a doložnost
Většina půjčoven uvádí sice nějakou doložnost, ale buď je tam přímo uvedeno, že se jedná o doložnost sériového vozu nebo to tam ani napsáno není, ale bere se to samo sebou. Ačkoliv je doložnost jasně definována, tak občas si jí někdo vykládá i jinak, proto považuju za zbytečné se k této hodnotě upínat. Cestou na sever je sice pravděpodobnost zvážení nižší, to ale neznamená, že by se vozidlo mohlo a mělo přetěžovat. Na internetu je spousta článků, které se dané problematice věnují a není to vždy veselé čtení. Pokud máte auto do 3,5 tuny, tak balení bude vždy boj o každé kilo a je nepodstatné, jak velkou garáž (prostor pro zavazadla) auto má. Doporučuji tedy se přímo zeptat (samozřejmě předem), kolik bude vážit samotné auto, které si půjčujete, s doplněnou vodou, plnou nádrží nafty a danou výbavou. S touto informací se dá již pracovat.
Naše auto mělo 3,3 tuny a to tam ještě nebylo započítáno:
- Celá posádka – s hmotností se v krátké době nedá nic moc dělat ;-)
- Zavazadla – velitel výpravy, ať chce či nechce, musí rodinu trochu omezovat
- Jídlo – dají se omezit/vyměnit obaly, sklo je z tohoto pohledu zbytečným luxusem
- Další zbytečnosti – dřevo + sekera, dron, košík na houby, koloběžka, apod.
Na čem jsme ušetřili hmotnost? Nechali jsme vybavení kuchyně i rozkládací židličky pouze pro 3 lidi a vypustili jsme cca 80 litrů čisté vody.
Co určitě nenechávejte doma:
- Povinnou výbavu
- Rezervní kolo (i když máte asistenci)
- Kabel na elektriku a hadici na vodu
Dobré mít s sebou:
- Řetězy – i v létě, mokrá tráva je někdy horší než led a určitě horší než sníh
- Židličky a stolek
- Tažné lano
- Velkou plastovou krabici na zablácené věci
- Sekeru, suché dřevo, březovou kůru na táborák.
- Košťátko, lopatku a hadr na vytírání
Výdaje na cestě
Telefon a internet
V Norsku voláte a surfujete na internetu za stejných podmínek jako v ČR, v případě neomezených dat se informujte u svého operátora. Pokud chcete být v kontaktu s rodinou či přáteli doma, upozorněte je, že se může stát, že budete několik dní bez signálu, tak aby neměli strach.
Přečtěte si také
Naše první cesta do Norska 2. část
Mýtné na norských silnicích
K mýtnému jsem se registroval na stránkách https://www.epcplc.com a jakmile jsem znal (v den odjezdu) RZ půjčeného bydlíka, tak jsem jí do systému zadal. Na různých portálech se to hemžilo hrdiny, kteří tvrdili, že se o mýtné nestarali a nikdy jim nic nepřišlo. Rozhodně ale tento postup nedoporučuji z několika důvodů:
- To, že se něco nekontroluje neznamená, že by se to nemělo dodržovat
- Elektronizace a výměna informací se stále vyvíjí, takže to, co platilo dříve nyní již platit nemusí.
- Několik lidí se ozvalo, že jim místo nějakého vyúčtování, přišla už přímo výzva k úhradě od nějaké norské inkasní firmy s průvodním dopisem od právníka.
Obálková metoda na soukromých cestách, parkovištích a kempech
Parkovné, mýtné na soukromých cestách a kempy bez obsluhy se většinou platí tak, že v budce jsou obálky, tužka a schránka, kam se obálka vhodí. Obálka mám přední stranu propisovací, vyplní se zpravidla RZ vozidla, nějaké další osobní údaje, datum, jedna kopie se odtrhne a dá do auta, peníze se dají do obálky, zalepí se a celá se hodí do schránky.
Trajekt
Použili jsme trajekt Sassnitz – Trelleborg a Trelleborg – Rostock. Linka Sassnitz byla zrušena, ale je možno použít linku z Rostocku. Informace najdete zde: www.stenaline.com. Při rezervaci trajektu doporučuji koupit i kajutu, není to o mnoho dražší a je to mnohem pohodlnější. Stejně tak se vyplatí i připlatit si za flexi lístek, který umožňuje změny parametrů cesty i vrácení peněz při zrušení cesty.
