Článek nám poslal Radek, člen naší komunity, který chtěl motivovat ostatní kempery a sdílet s nimi informace, které získal při své cestě. Za to mu moc děkujeme. A teď už si pojďte přečíst 1. část článku o cestě obytňákem do Norska, která je plná praktických tipů a zkušeností z 16-ti denního road tripu Radka a jeho rodiny.
Text: Radek Paur
Jakým autem jsme cestovali?
Zvolili jsme jeden z největších obytňáků do 3,5 tuny – 7,3 metrů dlouhé auto s alkovnou - Sunlight A70.
Výhody auta:
- všichni tři jsme mohli ležet i přes den, aniž by byl omezen prostor v autě, kdokoliv se mohl zvednout, vyjít ven, něco si uvařit atd.
- alkovna je super prostor pro rychlý úklid ;-). Měkké a lehké věci prostě vezmete, hodíte do alkovny a jedete.
- ve třech či čtyřech můžete sedět při jídle proti sobě, aniž byste museli otáčet přední sedadla
- stejně tak můžete sedět proti sobě i při jízdě a pohodlně si povídat nebo hrát karty
Nevýhody auta:
- většina aut s alkovnou má propojenou toaletu a sprchu, výsledkem je malý záchod a malý sprchový kout
- většina aut s alkovnou má postele napříč, takže ráno či večer musí jeden druhého přelézat
- auto s alkovnou je dost vysoké, což znamená vyšší spotřebu, mírně vyšší citlivost na vítr (rozdíl ale není velký) a může se stát, že narazíte na průjezdy, které budou příliš nízké – toto se Vám s polointegrálem, který má výšku do 2,95 m, stane naprosto výjimečně
Jaká byla naše posádka?
Jsme 45 letí manželé s dospívající dcerou, máme rádi více přírodu než města, spíše samotu než hlučnou společnost, máme raději chladno a déšť než vedro a sluníčko. O cestě jsme přemýšleli přibližně půl roku, ne nějak intenzivně, ale průběžně jsme si psali, co je potřeba zařídit, sbalit a tak. Není to cestopis, itinerář ani návod, jak jet na v našich stopách. Není a nemá být. Chtěl jsem spíše motivovat kempery, kteří se chystají prvně do Norska a hledají základní informace. Cílem není dát všechny informace o cestě na zlatém podnosu, ale věřím, že v poznámkách je dostatek indicií k tomu, aby ten, který si vezme mapu, projede si virtuálně celou trasu, tak bude mít dostatek konkrétních míst, kudy projíždět a kde hledat místa k přespání.
Před cestou
Plán cesty - doporučuji nechtít vidět vše, nevzít si příliš velké sousto. Zároveň asi není dobré mít příliš detailní plán, který by člověka svazoval.
Řekli jsme si, že:
- nepojedeme výš než Trondheim, ale spíš budeme níž
- chceme vidět fjordy a hlavně vodopády
- nechceme vidět Oslo, ale Bergen a bude to jediná zastávka ve městě
A taky, že nebudeme cíleně vyhledávat profláklá místa z bedekrů. Chtěli jsme spát na divoko, v kempech výjimečně.
Jídlo na cestě
Moc jsme nevěděli, do čeho jdeme, informace byly spíše takové, že Norsko je pekelně drahé, do restaurací skoro nechodí ani Norové. Z tohoto důvodu jsme si řekli, že maximum věcí vezmeme z domova a něco případně dokoupíme. S tím, že bychom se stravovali v restauracích, jsme nepočítali.
Vzhledem k tomu, že Norsko není v EU, má své vlastní celní omezení, které se týká zejména:
- Dovozu kuřiva a alkoholu
- Dovozu masa a mléka
- Mimo to je zakázán dovoz brambor
Z cestopisů na internetu
Ze všech těch cestopisů jsem si odnesl dvě nejdůležitější věci:
- Počasí v Norsku je krušné, nestálé a velmi rozmanité v závislosti na tom, kde se člověk nachází
- Norové říkají, že neexistuje špatné počasí, jen špatné vybavení – vybavení jsme byli dobře, takže by nás norské počasí nemělo zaskočit
Oblečení
Pár poznámek k nezvyklé letní výbavě:
- Čepice a rukavice – teplota ráno byla mezi 2 a 6 stupni, nikdy ani při slunci nepřesáhla 15 stupňů
- Kromě nepromokavé bundy doporučuji i pláštěnku, když se rozprší, prší opravdu vydatně a dlouho. Každý den nám alespoň chvíli pršelo
- Kromě pohorek i holiny, pokud cestujete na divoko, budete se často pohybovat v bahně, případně prozkoumávat louže zda to bydlík projede
- Hodně náhradního oblečení – ne vše je možno do druhého dne usušit
Vybavení obytky a doložnost
Většina půjčoven uvádí sice nějakou doložnost, ale buď je tam přímo uvedeno, že se jedná o doložnost sériového vozu nebo to tam ani napsáno není, ale bere se to samo sebou. Ačkoliv je doložnost jasně definována, tak občas si jí někdo vykládá i jinak, proto považuju za zbytečné se k této hodnotě upínat. Cestou na sever je sice pravděpodobnost zvážení nižší, to ale neznamená, že by se vozidlo mohlo a mělo přetěžovat. Na internetu je spousta článků, které se dané problematice věnují a není to vždy veselé čtení. Pokud máte auto do 3,5 tuny, tak balení bude vždy boj o každé kilo a je nepodstatné, jak velkou garáž (prostor pro zavazadla) auto má. Doporučuji tedy se přímo zeptat (samozřejmě předem), kolik bude vážit samotné auto, které si půjčujete, s doplněnou vodou, plnou nádrží nafty a danou výbavou. S touto informací se dá již pracovat.
Naše auto mělo 3,3 tuny a to tam ještě nebylo započítáno:
- Celá posádka – s hmotností se v krátké době nedá nic moc dělat ;-)
- Zavazadla – velitel výpravy, ať chce či nechce, musí rodinu trochu omezovat
- Jídlo – dají se omezit/vyměnit obaly, sklo je z tohoto pohledu zbytečným luxusem
- Další zbytečnosti – dřevo + sekera, dron, košík na houby, koloběžka, apod.
Na čem jsme ušetřili hmotnost? Nechali jsme vybavení kuchyně i rozkládací židličky pouze pro 3 lidi a vypustili jsme cca 80 litrů čisté vody.
Co určitě nenechávejte doma:
- Povinnou výbavu
- Rezervní kolo (i když máte asistenci)
- Kabel na elektriku a hadici na vodu
Dobré mít s sebou:
- Řetězy – i v létě, mokrá tráva je někdy horší než led a určitě horší než sníh
- Židličky a stolek
- Tažné lano
- Velkou plastovou krabici na zablácené věci
- Sekeru, suché dřevo, březovou kůru na táborák.
- Košťátko, lopatku a hadr na vytírání
Výdaje na cestě
Telefon a internet
V Norsku voláte a surfujete na internetu za stejných podmínek jako v ČR, v případě neomezených dat se informujte u svého operátora. Pokud chcete být v kontaktu s rodinou či přáteli doma, upozorněte je, že se může stát, že budete několik dní bez signálu, tak aby neměli strach.
Mýtné na norských silnicích
K mýtnému jsem se registroval na stránkách https://www.epcplc.com a jakmile jsem znal (v den odjezdu) RZ půjčeného bydlíka, tak jsem jí do systému zadal. Na různých portálech se to hemžilo hrdiny, kteří tvrdili, že se o mýtné nestarali a nikdy jim nic nepřišlo. Rozhodně ale tento postup nedoporučuji z několika důvodů:
- To, že se něco nekontroluje neznamená, že by se to nemělo dodržovat
- Elektronizace a výměna informací se stále vyvíjí, takže to, co platilo dříve nyní již platit nemusí.
- Několik lidí se ozvalo, že jim místo nějakého vyúčtování, přišla už přímo výzva k úhradě od nějaké norské inkasní firmy s průvodním dopisem od právníka.
Obálková metoda na soukromých cestách, parkovištích a kempech
Parkovné, mýtné na soukromých cestách a kempy bez obsluhy se většinou platí tak, že v budce jsou obálky, tužka a schránka, kam se obálka vhodí. Obálka mám přední stranu propisovací, vyplní se zpravidla RZ vozidla, nějaké další osobní údaje, datum, jedna kopie se odtrhne a dá do auta, peníze se dají do obálky, zalepí se a celá se hodí do schránky.
Trajekt
Použili jsme trajekt Sassnitz – Trelleborg a Trelleborg – Rostock. Linka Sassnitz byla zrušena, ale je možno použít linku z Rostocku. Informace najdete zde: www.stenaline.com. Při rezervaci trajektu doporučuji koupit i kajutu, není to o mnoho dražší a je to mnohem pohodlnější. Stejně tak se vyplatí i připlatit si za flexi lístek, který umožňuje změny parametrů cesty i vrácení peněz při zrušení cesty.